TŘICÁTÁ DRUHÁ BOHOSLUŽBA DESERT - 10. 1. 2010
V listu Tesalonickým (1 Te 5,19-21) jsem našel pět úplně konkrétních výzev, které mi připadají velmi aktuální: 1. Plamen Ducha nezhášejte. To znamená, nechte svítit a hřát to dobré, co jste v životě zažili a přijali. Važte si lidí, kteří se k vám hezky chovají, kteří řekli či udělali něco zásadního, važte si okamžiků, které pro vás byly důležité, které vás ovlivnily. Plamen Ducha ať hoří, nebuďte těmi, kteří dusí dobré aktivity, buďte těmi, kteří udržují oheň víry, lásky a naděje. Zážitky dobrých slov a dobrých činů předávejte dál. Ve světě, kde nad vším čím dál víc panuje obchodování, vy žijte nezištně, obětavě, velkoryse. Duch radosti a pokoje ať hoří v srdci člověka. Kristus ať září v tomto světě. 2. Prorockými dary nepohrdejte. Pohrdání může být za jistých okolností i pozitivní. Mohli bychom také říci: Pohrdejte! Pohrdejte přetvářkou, sobectvím, pohrdejte alibismem, arogancí, lhaním. Pohrdejte vším špatným v člověku, ale rozhodně nepohrdejte prorockými dary, tj. nepohrdejte viděním pravého stavu věcí, nepohrdejte slovem pravdy, nechte se stále znovu oslovovat a konfrontovat. Uvědomujeme si význam slova, význam řeči? Važme si odvahy mluvit pravdu - i tam, kde je to jakoby nevýhodné - važme si toho, když někdo umí říci pravé slovo v pravý čas. V pokoře naslouchejme. 3. Všecko zkoumejte. Je obrovská škoda, když člověk pasivně přijímá všechno, co se nabízí, když slepě přebírá všecko, co se považuje za normální, co lidi dělají, v čem se svět ocitá. Ne, vy zvažujte, přemýšlejte. Zkoumejte, jak se věci mají a co k čemu vede. Nenechte se fascinovat tím, co je, co se nosí, co se běžně dělá, vždyť i většina může se lehce mýlit a už mnohokrát se mýlila. Nenechte se zmámit a vždycky se ptejte - musím dělat to, co ostatní? Je to dobré? Neexistuje lepší cesta? Chci být osel, který se nechá přesvědčit každou cílenou kampaní - spolužáků, učitelů, reklamních agentur, televizních manipulátorů, politických stran atd., anebo chci být člověk, který si uvážlivě vybírá a hned tak nějakým lákadlům nenaletí? Všecko zkoumejte, s proudem tupě neplujte. 4. Dobrého se držte. To zní jednoduše, ale je to těžké. Víme vždy, co je dobré? A víme vždy, co bude dobré? Nemáme jasno, a přece nezbývá než přijmout vlastní odpovědnost a nějakou cestu zvolit, nějak se rozhodnout. Život je riskantní a často šlapeme vedle. Ale právě v tomto smyslu lze pochopit vyznání, že Ježíš je Spasitel - že totiž on nám ukazuje, co je dobré. Jeho lásky se můžeme držet a na něj spoléhat, že nás nevede špatně. Jeho milost nezklame, naděje v něj nezahanbuje. 5. Zlého se chraňte v každé podobě! Zlo na sebe bere nové a nové podoby. Vždy aktuálně zase zaútočí na naše slabá místa a chce si nás použít jako svůj nástroj. Ale – abych ocitoval kolegu Karáska - ty řekni ďáblovi ne! Nedej mu v srdci místa, vždyť Kristus svým slovem nad vším zlem vítězí. Kdo zavčasu zlo odmítne, ten mnohému zlu zabrání! A co je dnes zlé? Řekl bych, že např. bezohlednost, nezodpovědnost, pýcha, nenávist. Toho se vyvarujme! No jo, ale kdo může včas rozpoznat a odmítnout zlo? Myslím, že právě ten, kdo plamen Ducha nezháší a prorockými dary nepohrdá, kdo všecko zvažuje a dobrého se drží. Amen |