DVACÁTÁ ČTVRTÁ BOHOSLUŽBA DESERT - 8. 2. 2009

OBRAZY KRÁSNÉ

Lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků. (Ž 84,11)

Na první poslech to možná vypadá jako zpověď nějakého šíleného kostelníka. Raději jeden den v kostele než tisíc dní jinde? No nevím... mně hodinka týdně docela stačí, život je přece jinde než v kostele a toho se jen tak nevzdáme...

Ale pozor, to nemusí být jen výraz fanatismu, ať už skutečného či hraného, zkusme se na ten výrok podívat ještě jinak. Říká se tu vlastně, že malé množství něčeho kvalitního může pro nás znamenat víc než velké množství něčeho jiného. O co ti v životě jde? Co chceš vlastně zažít? Jaký je smysl tvého života? Ty se samozřejmě můžeš všelijak pachtit, můžeš donekonečna vydělávat a utrácet, nakupovat a spotřebovávat, tisíce dní můžeš plout s proudem, splývat s davem a nepřemýšlet o ničem. A proti tomu v jednom dni můžeš prožít něco výjimečného a zásadního, můžeš zažít něco intenzivního a kvalitního, můžeš se setkat se slovem, které tě promění, s láskou, která tě rozhodujícím způsobem poznamená, můžeš zažít okamžiky, které nikdy nezapomeneš.

A co je víc? Prožít chvíli, která mi řekne něco zásadního, anebo tisíce hodin tupých a prázdných, které nikam nevedou?

Ten výrok dává jednoznačně přednost kvalitě před kvantitou, určitému obsahu před bezobsažností. Jde o to, co je v životě podstatné. Co je nade všechno krásné. S čím bychom se v životě neměli minout, co bychom neměli propásnout. Hledáme to? Díváme se po té perle nejkrásnější? Přemýšlíme o tom, co působí v životě naplnění? O co nám jde? Co nechceme rozhodně minout?

Je to otázka naší volby. Měli bychom si to každý sám ujasnit. Žalmista volí jednoznačně - raději u prahu domu božího než v stáncích bezbožníků, a to znamená, že dává přednost cestě moudrosti i za cenu vlastní odstrčenosti a nenápadnosti, před cestou pohodlnou, možná blyštivou a okázalou, ale prázdnou. Chceš výt s vlky, anebo zvolíš cestu jinou? Budeš se účastnit tupě dostihů spotřeby, anebo zvolíš skromnost? Pojedeš v jejich vlaku, anebo ve svém? Budeš se rozhodovat podle davu, anebo jsi sám se svou odpovědností před Bohem?

A to je něco, co je důležité pro každého z nás, ačkoli jsme třeba o kostel vůbec nezavadili. Neplujme s proudem, tupě a prázdně! Hledejme to, co je podstatné, hledejme pravdivé slovo, hledejme moudrost, hledejme lásku! Amen