SEDMNÁCTÁ BOHOSLUŽBA DESERT - 13. 4. 2008

A VÍC UŽ NIC

Bože, díky, že smíme hrát, zpívat a naslouchat. Díky za dar tónů, rytmu i harmonie. A díky za slovo, kterým se smíme vyjadřovat, kterým můžeme jiné těšit a povzbuzovat. Prosíme, promlouvej k nám a inspiruj nás k životu v lásce a naději. Amen

Vážení přátelé,

já bych chtěl být bohatý, krásný a zdravý!

Kdybych byl bohatý, mohl bych si cokoli koupit, neuvěřitelnému množství lidí bych mohl udělat radost, tisíce skvělých aktivit bych mohl podpořit, spoustu krásných projektů rozjet, i ten kostel bych mohl postavit!

A kdybych byl krásný, holky by na mě letěly - a já bych jim vyprávěl o Bohu, učil je moudrosti, holky by nábožně poslouchaly, možná i kluci by kvůli nim přišli, jo, to by se to dělala misie!

A kdybych byl vždycky zdravý, byl bych stále při síle, plný optimismu ráno i večer, ve dne i v noci, na všechny bych se usmíval, zářil jak slunce - byla by radost se mnou pohovořit!

Ach jo, to by se to žilo... A zatím - však to znáte - děti potřebujou nový boty, manželka už zase nemá na nákup... složenky, poplatky, šalinkarty... A frňák přerostlý, na bradě melír, holky mi můžou dávat tak akorát vnoučata... no a pořád nevyspanej, vydrážděnej, žádný slunce, ale samá skepse... tak to prostě je.

To jsme my - chceme být bohatí, krásní a zdraví, ale realita vždycky nějak pokulhává, je jakási obyčejná, šedivá a ne tak skvělá. A nebýváme zrovna spokojení.

Ale pak si čtu evangelium, Ježíšova slova, a najednou mi dochází zvláštní věc: vždyť přece být bohatý člověk, být krásný člověk, být zdravý člověk - to může být ještě v něčem úplně jiném, než jsem si ze začátku myslel!

Vždyť já vlastně jsem velmi bohatý, protože mám rád a někdo má rád mě, pocítil jsem milosrdenství a mohu žít vděčně, mám spousty možností, jak dělat lidem radost, jak rozjet nové projekty, jak podpořit skvělé aktivity! Vždyť já můžu, když chci! Jsem bohatý, jen s tím umět nakládat! To není jen v penězích, to je v milosrdenství, v obětavosti, v naději, která koná.

A krása člověka? Copak je jenom v tom, jak vypadá ksicht? Není spíš v tom, čeho dobrého je člověk schopen, čím se můžeme vzájemně potěšit, podepřít, nadchnout? Skutečná krása přece není v tom, co je před očima, ale v tom, co je v srdci...

A zdraví? I ten, kdo podléhá slabosti těla, může ukazovat k těm nejdůležitějším a nejkrásnějším věcem člověka. I ten, kdo nakonec tělesně končí, může být druhému člověku svědectvím o lásce, odpuštění, naději. Zdraví není jen záležitost biologická, ale především existenciální. Já vlastně jsem zdravý, když žiju s Bohem i bližními v míru a pokoji, když se obnovuje má naděje, když směřuji k naplnění.

Přátelé, díky Ježíši Kristu - když čteme jeho slova a vezmeme je vážně - my jsme bohatí! Jsme krásní! Jsme zdraví! Hurá! Tak do díla a kapelo, hraj!